Hned tři premiéry si v severočeském derby odbyl útočník Bogdan Stepanchuk. Poprvé se objevil v děčínském dresu, šlo o jeho první start v seniorském hokeji, který navíc ozdobil premiérovou brankou. Devatenáctiletý forvard, jenž má do Děčína vyřízené střídavé starty z pražské Sparty, si tak ze středečního utkání odnesl kromě nových zkušeností i suvenýr v podobě puku. Co však chybělo ke spokojenosti, byla výhra. Na tu Grizzly už poosmé v řadě nedosáhli.

Bogdane, máš za sebou premiéru v děčínském dresu, která však výsledkově nedopadla dobře, jaké bylo derby z tvého pohledu?
Bylo to velmi vyhrocené z obou stran. Bohužel jsme nedokázali vyrovnat a urvat 3 body. Na zápas jsem se moc těšil. Chtěl jsem zjistit, jaký je chlapský hokej. Je to určitě něco jiného než juniorská soutěž.

Asi mi dáš za pravdu, že za porážkou stál nepovedený vstup do druhé půle, čím si to vysvětluješ?
Souhlasím s tebou, že vstup do druhé třetiny nebyl úplně podle našich představ. Byli jsme hodně vylučováni a tím jsme dostali soupeře ještě více do zápasu.

Tobě se povedlo na konci druhého dějství snížit, co potom proběhlo v kabině před vstupem do poslední třetiny?
Trenéři nám řekli, že musíme začít hrát více do těla, bruslit a taky si dávat pozor na zbytečné fauly.

Vyrovnat se nepovedlo ani v závěrečném power-play, co myslíš, že k tomu chybělo?
Bohužel se nám to nepovedlo, myslím si, že tam byl malý tlak do brány, mohlo přijít více střel do brankoviště.

Ty jsi jedním ze třech nových hráčů, kteří nastoupili za Děčín poprvé, jak jsi vnímal náladu v děčínském týmu, který zapsal osmou porážku v řadě?
Nálada byla určitě pozitivní, chtěli jsme vyhrát. Doufám, že ta černá čára brzy skončí a vyjdeme na vítěznou vlnu.

Jak tě vůbec přivítala děčínská kabina, znáš se z někým?
Přivítali mě velice dobře, se všemi jsem se seznámil v úterý na tréninku. Znám se pouze s Petrem Hruškou, dříve jsme spolu hráli na kempech.

Ještě se vrátím k tvému gólu, protože ten byl pro tebe vůbec první v seniorském hokeji, jaké myšlenky ti proběhly hlavou, když jsi ho vsítil?
Byl to skvělý pocit dát gól za chlapy. Popravdě, nemohl jsem tomu pár vteřin uvěřit, že jsem ho dal.

Proběhly už nějaké gratulace?
Ano, hned mi pogratulovali spoluhráči a trenéři, poté rodiče a fanoušci.

Schovali ti spoluhráči puk?
Ano schovali a v kabině mi ho předali. Bylo to moc hezké gesto od spoluhráčů.

Už víš, co s ním uděláš?
Puk si vystavím určitě doma na poličce.

Děkujeme za rozhovor