„JSEM RÁD, ŽE MŮŽU POMOCT DĚČÍNU,“ POVĚDĚL ONDŘEJ POSTL. JAK SE OHLÍŽÍ ZA ČTVRTEČNÍM ZÁPASEM?
15. 3. 2024 Rozhovor s Ondřejem PostlemI druhý osmifinálový duel skončil pro Děčínské porážkou. Grizzly předvedli bojovný výkon a vypracovali si řadu šancí, jenže na Letňany to opět nestačilo. I přes prohru zůstane tento mač v paměti Ondřeje Postla, jenž se k Děčínu připojil po vypadnutí litvínovské juniorky z play-off. Pro děčínského odchovance šlo totiž o vůbec první soutěžní zápas v seniorském hokeji. Jak se devatenáctiletý útočník dívá na možnost prodloužit si sezónu, kde viděl důvody prohry a co poradil Medvědům k třetímu souboji?
Začnu nejdříve u tebe, v litvínovské juniorce máte dobojováno, jsi rád, že sis mohl prodloužit sezónu?
Určitě, jsem rád, že nemusím teď jenom trénovat a můžu pomoct Děčínu, kde jsem začínal.
Jak se vůbec seběhlo, že bys za Děčín naskočil do play-off, to bylo asi hodně narychlo, že?
Ano bylo to narychlo. S Litvínovem jsme odehráli poslední zápas play-off a po něm mi zavolal pan Havlíček, jestli se nechci připojit k Děčínu, což jsem uvítal a souhlasil.
Měl jsi za sebou jeden trénink a hned jsi naskočil do zápasu v seniorském hokeji, navíc do play-off. Jaký to byl pro tebe skok?
Druhá liga je trochu jiná než ta juniorská, není to zas tak rychlý, ale hráči jsou zkušení a vědí, kde mají stát. Takže v první třetině jsem si musel trošku zvykat, ale potom už to šlo.
Stihl jsi být nervózní?
Možná trošku v kabině, ale když jsme začali hrát, tak už ne.
Co na to říkal tvůj táta, jedna z legend děčínského hokeje, že nastoupíš v soutěžním zápase za HC Děčín.
Samozřejmě táta je rád, že jsem taky mohl nastoupit za Děčín. Radil mi, jak mám hrát a říkal, ať makám a ať si to užiju.
Letňany bohužel vyhrály i druhé měření sil, jaký to byl zápas z tvého pohledu?
Podle mě jsme neodehráli zas tak špatný zápas, nedali jsme šance, které jsme měli. Letňany dobře bránily, ve třetí třetině stály ve čtyřech na modrý a my jsme na to nedokázali zareagovat, a proto jsme dali jen jeden gól.
Jediný váš gól znamenal snížení, nicméně soupeř na to bleskově odpověděl. Byl to moment, který definitivně rozhodl?
Asi ano. Když jsme dali gól na 1:2, tak samozřejmě na naší střídačce byla euforie, ale potom jsme to moc nezvládli. Na ledě jsme byli dlouho a nechali jsme volného hráče za bránou, který pak vyjel a dal gól. Taková chyba se nemůže stát.
V sobotu budete odvracet první mečbol soupeře. Vy jste to měli v Litvínově letos podobný, taky jste prohrávali 0:2, ale třetí duel jste zvládli, tak co bys poradil děčínské kabině?
Určitě se to dá zvládnout, i když je to 0:2 na zápasy. S Litvínovem jsme taky první dvě utkání prohráli a pak jsme doma vyhráli. Musíme věřit, že jsme lepší než Letňany.
Děkujeme za rozhovor