I když nyní vrcholí boje v play-off druhé ligy, už je jasné, že letošní ročník zakončili hokejisté Děčína na skvělém 8. místě. Pomohla k tomu zejména senzační jízda v nadstavbě, která vyvrcholila vyřazením favorizované Kobry v předkole, a nakonec skončila v osmifinálové sérii proti Letňanům. Uplynulou sezónu a zároveň svou první v roli jednatele děčínského A-mužstva, hodnotil Ing. Jiří Zdvořáček.

Jirko, máš za sebou první sezónu v roli jednatele děčínského A-mužstva, jaká pro tebe byla po návratu do hokejového prostředí?
Hodně specifická. 8 let jsem působil o soutěž výše, takže pro mě to byla první zkušenost s 2. ligou. Načerpal jsem řadu zkušeností a myslím si, že 2. liga je pro hráče daleko náročnější než liga profesionální z hlediska časového a morálního. Obdivuji hráče, že vlastně hokeji obětují veškerý volný čas. Navíc v kombinaci s prací, rodinou a dojížděním je těžké si často udržet čistou hlavu. Proto přístup k hráči ve druhé lize musí být jiný než v profesionální soutěži. Rád jsem cestoval s mužstvem na venkovní zápasy a poznával nové, často útulné, zimní stadiony.

A-mužstvo se dokázalo probojovat do vyřazovacích bojů, kde nebylo 3 roky. Splnilo vaše očekávání a předsezónní cíle?
Ano splnilo. Veřejným cílem bylo dostat se do play-off, což se nám podařilo. Bylo to ale o fous, protože v základní části výkon mužstva nebyl optimální a řada zbytečných proher nás o play-off mohla připravit. Naštěstí jsme zvládli skvěle nadstavbu a dostali šanci si zahrát play-off, což je vždy pro všechny odměna za celoroční práci.

V Děčíně se toho před letošní sezónou hodně změnilo a chvíli trvalo, než si vše sedne. Byla důležitá trpělivost vzhledem k mužstvu?
Byla a já sám přiznám, že jsem tu trpělivost občas neměl. Měl jsem vůči mužstvu v kabině dvakrát velmi emotivní výstup, kdy mě ta trpělivost došla. V základní části jsme prostě neodváděli optimální výkony a často ztratili body i se soupeři pod námi. Nebo jsme venku hráli krásná utkání se spoustou šancí, ale neodvezli jsme si ani bod. Ale pak začala již zmíněná parádní nadstavba, a to již byla radost se na zápasy koukat. Kdybych měl něčeho v sezóně litovat, tak jen toho, že jsme sérii s Letňany nedostali do čtyř zápasů a nehráli tak dva zápasy doma. Ve třetím zápase k tomu chyběl krůček.

Kdybychom vzali v úvahu celou sezónu, tak jaké by bylo celkové hodnocení?
Jednoznačně pozitivní. Já si přál skončit po sezóně v první osmičce, a protože jsme skončili na 8. místě, tak se i můj tajný cíl splnil. Navíc, když si uvědomíme, že takové Ústí a Tábor skončily jen o dvě, tři příčky výše, tak se jedná jednoznačně o úspěch, protože podmínky uvedených mužstev jsou nesrovnatelné.

Co si říkal na fanoušky, na jejich podporu a celkově i na to, že šla návštěva oproti minulé sezóně výrazně nahoru?
Ještě, aby nešla, když loni byla snad nejhorší sezóna v Děčíně za posledních x let (smích). Ale vážně, jedním z cílů letošní sezóny bylo zvednout značku HC Děčín ve 2. lize zpět tam, kam patří a vrátit zpět do hlediště diváky. Děčínský kotel je neuvěřitelný, jsou to opravdoví fans. Navíc, když jsem je viděl fandit skoro na každém venkovním zápase, tak přede všema klobouk dolů.

Sezóna je u konce, nicméně pro vás, jako vedení klubu, začínají práce k té následující. Už je nějaká představa k příštímu ročníku?
Není (smích). Vím, že fanoušek dychtivě čeká na každou zprávu, ale letošní sezóna ještě není účetně uzavřená. Hráči dostávají ještě v dubnu za březen výplaty, navíc dobíhají i jiné náklady. Takže je nutno celou soutěž ekonomicky vyhodnotit, spojit se se sponzory a stanovit rozpočet na další sezóny. A to minimálně měsíc bude trvat. Rozhovory s hráči proběhnou až během dubna. Po Cimrmanovsku pouze naznačím, že se budeme snažit udržet stávající kádr, což nebude s ohledem na rozpočet nijak jednoduché.

Děkujeme za rozhovor