Cesta děčínských hokejistů v letošním play-off skončila v osmifinále. Rozhodla o tom včerejší porážka v Letňanech, kde Medvědi prohráli v prodloužení 2:3 a v celé sérii pak 0:3 na zápasy. I když Letci postupují do čtvrtfinále v nejkratším možném termínu, Grizzly dokázali vítěze základní a nadstavbové části pořádně potrápit. Třetí osmifinálový duel, celou sérii s pražským celkem, ale i kompletní sezónu hodnotil hlavní trenér Děčína, Tomáš Mareš.

Jak moc mrzí včerejší porážka v Letňanech, kde jste odehráli dobré utkání a vůbec jste nebyli daleko od pokračování série?
Mrzí hodně, protože to byl náš nejlepší výkon v této sérii. Sice jsme museli 2krát dotahovat, podařilo se nám vyrovnat při power-play. Mrzí mě, jak jsme sehráli přesilovou hru 5na3, protože tam jsme měli dát branku a zápas by měl úplně jiný směr. Domácí se nás tak trochu báli a my toho měli využít. Prodloužení trvalo pouhých 35 sekund, kdy jsme propadli ve středním pásmu a soupeř toho využil ke vstřelení rozhodující branky.

V 55. minutě jste inkasovali a mohlo se zdát, že už si to Letňany pohlídají, nicméně vy jste dokázali vyrovnat při závěrečné power-play. Ukázal tým svou sílu v tom, že jeho hlavní vlastností je bojovnost?
K power-play jsme sáhli již dvě a půl minuty před koncem základní hrací doby, nebylo už na co čekat. Ta vyrovnávající branka jasně ukázala naši touhu, naši bojovnost, kdy to tam kluci, jak se říká, dorvali i s gólmanem.

V celé sérii jste se museli obejít bez několika hráčů, včetně nejlepšího střelce Davida Tůmy. Jeho gólové příspěvky hodně chyběly, že ano?
Chyběli nám Dan Volráb, Nikolaj Paršakov a především David Tůma. Jeho absencí se nám rozpadl 1. útok a také 1. přesilová hra. David měl úžasnou střeleckou formu a tvrdím, že kdyby byl, tak druhé nebo třetí utkání jsme vyhráli.

Když vezmeme celkově celou sérii s Letci, kteří byli jasným favoritem, převažuje spíš zklamání z vyřazení nebo hrdost, jak jste dokázali potrápit první tým základní části?
My jsme hlavně rádi, že jsme se prokousali do předkola play-off, protože skoro 3/4 sezóny jsme byli pod čarou, skoro nikdo nám už nevěřil, hlavně po zápase s Řisuty. Ale jakmile začala nadstavbová část, mužstvo se neuvěřitelně semklo, a hlavně začalo hrát hru, kterou jsme po nich s Olim (Michal Oliverius) chtěli. To znamená hrát dobře do obrany, protože naši sílu, co se týče útoku, jsme znali.

Sezónu končíte v osmifinále. Předsezonním cílem bylo skončit do desátého místa a dostat se do vyřazovací části. Znamená to, že se sezóna povedla a dá se považovat za úspěšnou?
Jestli se sezóna povedla, to musí vyhodnotit vedení klubu. Cílem bylo skončit na takovém místě, které bude znamenat účast v play-off nebo v předkole play-off. Nakonec jsme to dotáhli na 10. místo a hráli předkolo s Kobrou Praha. Ta série nám neskutečně sedla, oba zápasy jsme zaslouženě vyhráli, bylo vidět, jak si je hráči užívají. Polovinu nadstavby, celé předkolo i samotné play-off jsme odehráli na 14 – 15 hráčů, a to je strašně náročné. Kluci to ale zvládli a za to jim patří velký DÍK.

V Děčíně se toho po minulé sezóně hodně změnilo, včetně kádru, tak jaké je nakonec hodnocení všech posil?
Před sezónou se vyměnilo 3/4 mužstva, přišli noví hráči. Ať to byli zkušení hráči nebo úplní nováčci, tak si museli na novou soutěž déle zvykat. Musím dodat, že letošní 2. liga je jasně nejlepší za posledních 10 let. Co se týká posil, vesměs všichni posilami byli a splnili vše, co se od nich čekalo. Kdybych měl hodnotit každého hráče, bylo by to na hodně papíru, ale jedno jméno řeknu, je to kapitán Michal Trávníček. Cením si toho, že jsem s ním mohl být v jedné kabině, protože většího "profíka" jsem nezažil. Víme to my trenéři, ví to samotný Michal, že ze začátku to nebylo úplně ono. Michal nevěděl, co od 2. ligy čekat, ale od listopadu to byl vzor pro všechny hráče. Nestalo se, že by chyběl na tréninku, trénoval a hrál kolikrát se zraněním nebo nemocí a ti mladí hráči to vidí a sami ho chtějí následovat. Proto si myslím, že by měl ještě jednu sezónu v Děčíně dát a trochu tak vychovávat další mladé hráče.

Mladší hráči dostávali na ledě prostor a postupem času i hlavnější role. Je tohle směrem do budoucna pro Děčín pozitivní zpráva?
Naše mužstvo bylo složeno ze starších zkušených hráčů a na druhou stranu z hráčů, kteří hráli poprvé dospělý hokej. Jsme rádi, že se do kádru propracovali 2 kluci z juniorky, ať to byl Petr Hruška, kterému bohužel ukončilo sezónu zranění ramene nebo Bóďa Nowák. Oba jsou hokejově drzí a bude záležet jen na nich samotných, jakým směrem půjdou. Celou sezónu hráli stabilně ještě věkem junioři Aleš Macek a David Černý. Bylo hezké se dívat, jaký udělali někteří hráči progres tou sezónou. Lepšili se zápas od zápasu.

I když přišlo dost nových hráčů, často jste bojovali s úzkým kádrem. Dá se tomuhle v příští sezóně předejít?
Jak jsem řekl, kádr se výrazně změnil a posílil, ale všechny týmy posílily. Kádr jsme měli hodně úzký, pokud chceš mít širší kádr, musíš na to mít finance. Rozpočet klubu se díky Jirkovi Zdvořáčkovi a celému vedení podařilo navýšit, ale samotná poloha města nám v tomto směru moc nenahrává. Já jsem velmi rád, že se nám nakonec podařilo opět obnovit značku HC Děčín, která v posledních letech víceméně stagnovala.

Ještě se zastavím u fanoušků, kteří jsou v Děčíně úžasní. V sezóně jezdili na všechny venkovní zápasy, na play-off jich chodila tisícovka, v Praze měli jasnou převahu, jak jste tuhle podporu vnímali?
Diváci v Děčíně? Něco neskutečného. Ohromně nás povzbuzovali, i když se nám zrovna nedařilo. Bylo neuvěřitelné, kolik jich za námi jezdilo na venkovní zápasy. V utkáních s Kobrou a s Letňany nám vytvořili v každém zápase domácí prostředí a za to jim patří velký DÍK. Jsme rádi, že jsme několikrát zase dostali velké množství diváků na zimní stadion.

Zápasy jsou za vámi, jak to teď bude s trénováním, máte nějaký plán?
Trénovat už nebudeme, v pátek máme společný večírek, bude sranda, budeme si to užívat.

Děkujeme za rozhovor