Jakub Loukota odehrál v Klatovech své druhé utkání po návratu z marodky, na které byl od zápasu v Chebu. Zatím se sebou může být spokojený, neboť se hned dvakrát zapsal mezi střelce a přidal jednu asistenci. Pětadvacetiletý bek pálil v duelu s Hronovem a také v sobotu v Pošumaví, kde přispěl k výhře Medvědů 4:3.

Kubo, jak se rodila výhra v Klatovech?
Od začátku to bylo těžké utkání, soupeř byl velmi dobrý a dobře bruslil, jelikož má mladý kluky. Naštěstí jsme měli v první třetině dost přesilovek a využili je. Ty nás potom posunuly dál.

I přes slušný náskok přinesl závěr drama, kdy soupeř snížil na rozdíl jedné branky. Jak si ten konec na trestné lavici prožíval?
Bylo to dost nepříjemný, protože člověk na to kouká a doufá, že to nedopadne katastroficky. Nechtěl jsem být ten, který by to ostatním pokazil.

Máš za sebou druhý zápas po zranění a opět si v něm skóroval. Představoval sis takový návrat do sestavy?
Absolutně ne. Samozřejmě jsem za to rád a je to pro mě překvapení. Snad se bude dařit i dál a doufám, že se to bude jenom zlepšovat. Je to pro mě úspěch.

Po zápase v Chebu si skončil na marodce, co se tehdy stalo a jak si na tom teď?
Při zápase v Chebu jsem narazil do mantinelu a měl z toho špatné rameno, které bylo nějak hnuté. Teď už je to podle doktorů dobrý, cítím se skvěle a můžu hrát na sto procent, takže paráda.

Poslední zápas v roce vás čeká ve středu, kdy hrajete doma s Mostem, tedy se soupeřem, se kterým padá dost branek...
Doufám, že se nám povede získat nějaké body. Most je ale silný soupeř a stát se může teoreticky cokoliv. Ale bylo by pěkný si před svátky udělat hezkou náladu.


Děkujeme za rozhovor