1. Martine, v Děčíně jsi nastoupil poprvé v sezóně 2013/2014 a od té doby jsi prakticky každý rok oblékl děčínský dres. Po konci kariéry v Chance lize tak jdeš do prostředí, které dobře znáš. Jak se těšíš na zbytek sezóny ve druhé lize?

V Děčíně jsem dostal šanci, když jsem přecházel od juniorského hokeje k tomu dospělému. V klubu se ke mě vždy chovali dobře a dali mi šanci, proto jsem rád přijel do Děčína hrát vždy, když byla možnost. Zbytek sezóny si chci co nejvíc užít a když to půjde, pomoci Děčínu i výsledkově.

2. Nastupoval jsi ve druhé nejvyšší soutěži, tedy Chance lize, v dresu ústeckého Slovanu, je mezi oběma ligami velký herní rozdíl?

Mezi ligami určitě rozdíl je. V Chance lize se hráči hokeji věnují naplno - profesionálně. Ve druhé lize je to pro většinu kluků kompromis mezi tím hokejovým a mezi sportovním, či studijním životem. Druhá liga ale svojí kvalitu má a každý, kdo ji hrál, určitě potvrdí, že není úplně jednoduché se v ní prosadit.

3. Máš nějaký nejhezčí hokejový zážitek ve své kariéře nebo třeba i z působení v děčínském klubu?

Mým nejhezčím hokejovým zážitkem je účast na Zimní světové univerziádě v ruském Krasnojarsku v minulé sezóně. Skvělá akce po všech stránkách a pro mě osobně odměna za to, co jsem hokeji obětoval. S Děčínem jsem si hodně užil např. vyrovnanou sérii play-off s Moravskými Budějovicemi, kterou rozhodovalo 7. utkání. V Děčíně jsem tehdy trávil hodně času a rád vzpomínám na partu, kterou jsme v průběhu této sezóny vytvořili.

4. V probíhající sezóně v Chance lize jsi nečekaně po pouhých dvanácti odehraných utkáních oznámil konec profesionální kariéry. Co Tě k tomu vedlo?

Roli hrálo více aspektů, které se nakonec sešly v jednu chvíli. Neviděl jsem už v hokeji mou profesní budoucnost. Blíží se mi konec studia a chtěl jsem zkusit štěstí v oboru, který jsem studoval. Potřeboval jsem změnit prostředí, abych mohl zažívat nové věci. V posledních dvou měsících mi už došly síly. Hokej jsem si neužíval a chyběla mi motivace pokračovat dál.

5. A najednou je tu úvod roku 2020 a ocitl ses v Děčíně, kde to velmi dobře znáš. Jak to celé vlastně vzniklo?

Po konci ve Slovanu jsem téměř 2 měsíce zvažoval co dál. Ozvalo se mi pár lidí, ale víceméně jsem věděl, že když se ještě rozhodnu pokračovat v hokeji a bude zájem, bude to v Děčíně.

6. Řada hokejistů má před zápasy své rituály. Patříš mezi ně? A pokud ano, prozradíš fanouškům, jaký je ten Tvůj?

Rituály mám, ale není to nic speciálního. Obvykle dělám na rozbruslení vždy stejné věci. Důležitější pro mě je držet se v zápase v zápalu a koncentraci.

7. Nastoupil jsi hned k prvnímu duelu po vánocích, který skončil debaklem. Jak bys zápas zhodnotil?

Zápas se mi moc hodnotit nechce. Řekli jsme si k tomu v kabině svoje a nikdo z nás nechce takový výkon a výsledek zopakovat. Pro mě to byl první zápas po dlouhé době, ani jsem před ním nestihl moc tréninků, ale jsem rád, že jsem mohl naskočit co nejdřív.

8. Ve středu se už představíš mezi děčínskými příznivci, nastoupit by už měl i uzdravený kapitán Michal Oliverius. Jak se těšíš na duel s nováčkem z Nové Paky, který si nepočíná vůbec špatně?

Hokej v Děčíně jsem si vždy užíval a na domácí zápas se opravdu těším, chci vyhrát. (Medvědi zvítězili nad Novou Pakou 6:5, pozn. redakce).

9. A na závěr ještě jedna otázka. Který tým ve druhé hokejové lize pasuješ do role favorita na horkého kandidáta na postup do Chance ligy?

Tak tady asi není žádným překvapením, že favorizuji Vrchlabí. Rád bych si zahrál proti legendám, které tam v současnosti nastupují.

Martine, děkuji za rozhovor a ať se Ti v děčínském dresu daří.